It's too late ♦ part 3

10. listopadu 2012 v 20:35 | Dizzie. |  It's too late.
31.12.2012
Harry.
Je to už, tak dlouho, co jsem naposledy viděl její oči, úsměv, do kterého jsem se zamiloval. Když jsem vyslovoval jen tak její jméno a ona se na mě otáčela s nechápavým výrazem. Chybí mi její sladké polibky, když měla její jemné ruce obmotané kolem mého krku. Byl jsem debil. Mohli jsme to zvládnout. Ale, už to nejde. Nevím, proč, ale včera jsem byl na jejím profilu na twitteru. Ani jsem se nedivil, že mě unfollowla. Najel jsem si na její fotky a prohlížel si její tvář, která se usmívá do fotoaparátu. Měla tam fotky s kamarády, fotky kde byla sama...a fotky na níž se líbá s někým. Nebylo mu vidět do obličeje, ale Carrie se do polibku usmívala. Bodlo mě u srdci. Najednou se vedle mě něco pohnulo a přehodilo mi to ruku přes můj odhalený pas.
"Miláčku, kolik je?" Zeptal se dívčí hlas vedle mě.
"Ehm, půl deváté." Odpověděl jsem a zamknul mobil. "Jak jsi se vyspala?" Otočil jsem se tváří ke Cassie. Chodím s ní už asi, 3 měsíce? Mám ji rád, ale vím, že to není upřímná láska. Necítím se s ní tak jako s Carrie.
"Vedle tebe se ždycky vyspím skvěle." Usmála se a políbila mě. Hned potom vstala a její dlouhé blond vlasy se rozpustily na její nahé záda. Pozoroval jsem ji, jak si obléklá své květinové šaty a do ruky bere své boty na platformě. "Musím jít. Půjdeš mě vyprovodit?"
"Jo, počkej." Vyběhl jsem z postele a natáhl na sebe boxerky. Nic víc nepotřubuju.

11.12. 2013
Carrie.
"Zlato, chci aby jsi věděla, že tě neskonale miluju." Řekl Jeremy a poklekl si přede mě. "A proto, bych si přál, aby jsi se stala mou ženou." Otevřel modrou krabičku, ve které se skrýval krásný prsten z bílého zlata s malým diamantem uprostřed. Nevěděla jsem, co říct. Byli jsme spolu skoro dva roky, ale já si nebyla jistá jestli s ním chci strávit i konec života. Možná jsem si jedno z nejdůležitějších rozhodnutí moc nepromyslela, ale já jsem to se slzama v očích přijala. A chystáme se to jet oznámit našim do Londýna. Už na tyhle zimní prázdniny. Vlastně jeremyho ještě osobně nepoznali, ale když jsme s nimi volali přes skype, tak se jim zdál sympatický. Ne jako Harry, který si jejich sympatie musel tvrdě získat.
"Zarezervuju nám letenky." Dal mi pusu na líce a zmizel za dřevěnými dveřmi bytu, který jsme si spolu s Rosie pronajímaly. Na tváři jsem měla blažený úsměv a byla jsem celkově "politá" štěstím.
Chvíli jsem se jen tak procházela po bytě, po tom jsem uklízela /i když to s radostí nechávám na Rosie./ a nakonec jsem se přihlásila na twitter. Moc často na internet nechodím, tak jsem moc informovaná, co se děje ve světě celebrit.
Chtěla jsem se podělit o mou radost se světem. Ale potom jsem viděla jeden trend.#VasHappeninWithHarryCarrie? Na sucho jsem polkla a zapoměla na svou radost. Tak dlouho jsem o něm neslyšela. Zajímalo by mě, co dělá. Jestli je šťastný. Jestli někoho má..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama