Never let you go ♦ part 1

10. listopadu 2012 v 20:23 | Dizzie. |  Never let you go.
"No co.. musím přeci reprezentovat Max Nickolson Agency." vyplázla jsem jazyk. Nepřišlo mi, že je moje oblečení nějak extra odvázané. Vždyť jdeme na párty.
"Ale no táááák...příjdem pozdě a pokazí ti to jméno." přesvědčivě jsem se na něj podívala.
"Fajn..tak pojď" odsekla povolil si vázání kravaty.
Chápavě jsem kývla a obula jsem si moje oblíbené boty na vysokém podpadku.
Taťka ještě párkrát zavrtěl hlavou a nasedli jsme do připraveného auta. V autě taťka netrpělivě klepal nohou, protože na té párty se nějaký zpěvák bude rozhodovat jestli si pro zařízení tour vybere Max Nickolson agency nebo nějakou jinou.
"Jsi nervózní?" ptala jsem se na téměř zbytečnou otázku.
"Jde o hodně Alli..." řekla klepání jeho nohy se zrychlilo.
"Neboj..Budu neviditelná." ujistila jsem ho. Když mu na tom tolik záleží, tak se budu snažit. Zajímalo by mě o koho jde,ale nechtěla jsem se v tudle chvíli vyptávat.
Zbytek cesty bylo ticho..přímo hrobové.
Auto konečně zastavilo před nejslavnějším Los Angeleským klubem. Vystoupili jsme přímo před vchodem a rychle jsme zašli dovnitř. Vevnitř to bylo obří a luxusní. Všude blikala světla. Zaostřila jsem a uviděla jsem Scootera Brauna bavící se s nějakým mužem..Nejspíš konkurence.
"Sakra!" křikl taťka.
"Jdi tam!" povzbudivě jsem ho poklepala po rameni.
"Pojď taky! Představím tě." řek nervózně taťka a táhl mmě sebou. Ryche jsme šli k němu a on mě křečovitě držel za paži.
"Ah..Maxi..Ahoj." řekl ten muž stojící proti Scooterovi a podíval se na nás s zmechuceným výrazem. Táta si ho nevšímal.
"Max Nickolson, těší mě." usmál se táta doplomatickým úsměvem apodal Scooterovi ruku.
"I mě." zazubil se Scooter.
"A todle je moje dcera Allison." řekl taťka a popostrčil mě k němu.
"Roztomilá." řekl Scooter a prohlédl si mě od hlavy až k patě a podal mi ruku.
"Těší mě!" nahodila jsem úsměv a potřásla jsem si s ním.
Uviděla jsem ,jak se k nám někdo blíží. Zadívala jsem se tam a uviděla Justina Biebera jak k nám jde s jakousi prsatou holkou. Takže to pro něj budeme možná zařizovat tour..
"Ahoj" pozdravil a ta holka se na něj nepřestávala upřeně dívat.
Myslím, že teď je čas odejít, abych tu nebyla navíc. Chvíli jsme na něj zírala a pak jsem odešla k baru,kde jsem si hned obědnala sklenici vína. Doufám, že jsem se Scooterovi líbila víc než ta druhá holka, protože to je určitě dcera ředitele té druhé agentury.
"Promiňte slečno..ale..jste dost stará na alkohol?" zadívala se na mě barmanka a vyrušila mě z mého přemášlení.
"Em...ale prosím vás! To není pro mě." zalhla jsem a doufala jsem, že mi to zbaští.¨
"Opravdu vám to nemůžu prodat.." kývla, popadl tác se skleničkami a někam odešla.
Nahla jsem se přes bar a chmátla jsem po nejbližší lahvi čehosi. Jeden lok neuškodí. Flašku jsem strčila do pusy a během 10ti minut byla prázdná...

Justin's POV
Ležel jsem na své pohodlné posteli a koukal na bílý strop, který se mi zdál den ode dne zajímavější. V pokoji byla tma. Okna byla zatažena tmaými dlouhými závěsy. V uších mi hrál song od Christiny Perri - Jar of heart. Můj playlist se od našeho rozchodu celý změnil. Už tam nejsou veselé a živé písně, nýbrž smutné, depresivní a pomalé. Proč se tak trápím? Bože, vždyť jsem chlap. Měl bych si užívat a být šťastný z toho, že můžu každou na, kterou si ukážu. Najednou se v pokoji rozlinul pruh světla vycházející z chodby. Dveře se otevřely a dovnitř nakoukla Ryanova střapatá hlava.
"Jussi, no tak vstávej. Zapoměl jsi, že dnes máš tu důležitou párty?" Vešel do pokoje a sedl si na mou postel. Podepřel jsem své tělo lokty a koukl na něj bezmocným pohledem. "Víš, že na téhle párty si budeš vybírat koho si vybereš jako tour manažera. Musíš tam být, tak se obleč a jdeme. Máš hodinu." Odešel z mého pokoje a rosvítil. Musel jsem skrčit oči, protože jsem nebyl zvyklí ani na denní světlo ani na uměle vytvořené. Chvíli jsem ještě ležel v posteli a potom jsem se pracně zvedl do pozice v sedě. Nohy jsem přesunul na hnědý koberec, kterým byl pokryt pokoj. Přeplížil jsem se až k posouvací skříni a otevřel její dřevěné dveře se zrcadlem. Jen co jsem je posunul do strany viděl jsem několik úhledně srovaných komínků triček, kalhot, svetrů a hned vedle na věšáku pověšené kožené bundy a saka. Vytáhl jsem bílé triko s výstřehem do 'vé', džíny s větším rozkrokem a přesto přehodil obyčejné sako.
Došel jsem do koupelny a koukl do zracadla. Natož, že jsem skoro týden nebyl v koupelně jsem vypadal docela slušně. Oplách jsem tvář studnenou vodou a prohrábl vlasy. Neměl jsem náladu je nějak speciálně gelovat, a tak jsem to nechal tak.
Po schodech jsem sešel dolů do obýváku odkud se ozýval zvuk zapnuté televize. Jak jsem očekával, Ryan seděl s podepřenou hlavou na křesle a znuděně přepínal kanály.
"Jdeme?" Zeptal jsem se a Ryan s sebou mírně trhl.
"Jasně, čekal jsem jen na tebe." Usmál se a vypl televizy. Já jsem šel na před před dům, kde na nás čekal černý Range Rover. Ryan mezitím zamkl dům a já už seděl v autě opřený čelem o tmavé sklo. Cesta trvala deset minut a celá cesta proběhla v naprosté tichosti. Jediné co se ozývalo byla hudba z rádia.
"Jsme tu!" Prohlásil Ryan a já se z auta vyvalil jako vlna. Když jsem konečně ucítil čerstvý vzduch pomlaým krokem jsem šel ke vchodu. Samozřejmě mě doprovázel křik fanynek, na které jsem neměl náladu. Jen jsem zamával a přistoupil k ochrance, které jsem musel říct, že jsem Justin a že se ta párty pořádá kvůli mě, protože mě nechtěli pustit dovnitř. Prý nejsem na seznamu hostů. Naštěstí přišel Ryan, který měl pro jistotu nějakou průkazku, a tak jsme se dostali do totálně vydýchaného prostoru uvnitř klubu. Ani jsem se nestihl pořádně porozhlédnout a hned ke mě přišla černovlasá dívka, s vážně velkým poprsím. Možná mi něco i říkala, ale moc jsem se nesoustředil. Pozoroval jsem její výstřih, který se pohyboval když dýchala. Najednou tleskla.
"Justine? Vnímáš mě? Jsme Clair." Usmála se a napřáhla pravačku. Nejdřív jsem chtěl podat levačku, ale rychle jsem to změnil a svůdně prohrábl vlasy.
"Justin, ale jak jsem si všiml to už víš." Začala vyprávět něco neuvěřitelně nudného s hrozně upištěným hláskem. Chtěl jsem se vytratit k baru, ale Clair se vydala za mnou. Povzdychl jsem si a objednal si whisky. Barmanka mi ji nejdřív nechtěla dát, ale jelikož jsem Justin (Bitch please!) mi ji dala.
"Tak Justine, už máš vymyšlené jakou písničkou začneš?" Zeptala se tím svým upištěným hlasem Clair.
"Die In Your Arms." Odvětil jsem znuděně a porozhlédl se po místnosti jestli někde neuvidím Scootera. A ano zahlédl jsme ho i s nějakou pohlednou blondýnkou. Nechal jsem tam Clair stát a vydal se za Scooterem a neznámou kráskou.
"Ahoj." Usmál jsem se, Clair mi zůstala v patách i s tím jejím umělým úsměvem . Ta dívka si mě divně prohlédla, otočila se na podpadku a odešla k baru. Koukl jsem na Scootera a ten jen pokrči rameny. Najednou se na pódiu zjevila nějaká dáma. Chvíli mluvila o něčem co jsem nevnímal, ale když řekla moje jméno a zaním se objevil potlesk došlo mi, že mám vystupovat. Hodil jsem do sebe zbytek sklenky a prázdnou jsem dal do rukou Scooterovi. Vyšplhal jsem na pódium a začal zpívat Die In Your Arms. Po té následovala píseň Down To Earth a hned po ní Pray. No když začali hrát úvodní tóny Never Let You Go, vzpoměl jsem si na Selenu. Radši jsem rychle zahnal tu vzpomínku a dal se do zpěvu.
Najednou jsem ucítil něčí ruce, jak mě objímají kolem pasu. Byli jemné, takže jsem pochopil, že patřily nějaké dívce. Myslel jsem si, že je to Clair. Ale Clair to nebyla. Viděl jsem její obličej v publiku jak se vyděšeně dívá na pódiu. Když záhadná ruka začala klesat k mému přirození zrovna jsem zpíval refrén. Chtěl jsem se otočit na osobu, která mě ošáhává, ale do obličeje mi přistály blond vlasy. Došlo mi kdo je to. Ta neznámá dívká se Scooterem. Otočil jsem se, abych si jí mohl prohlédnout, ale ona se přilepila na mé rty. Ruce mi obmotala kolem krku a vyskočila na mě tak, že nohy měla na mých bocích. Nečekal jsem to a zavrároval jsem. Spadl jsem na zem a ona se začala hrozně smát. Její polibky se mi líbily, takže byla škody, když někdo přišel a sundal ji ze mě dolů. Proti reflektoru jsem poznal jejího otce. Jí to bylo úplně jedno, protože byla úplně na draka. Pomalu jsem se zvedal a ani nevím jak jsem se dostal do objetí Clair...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama